Když na nějakou desku upozorní Ripley Johnson (samozřejmě tahoun Wooden Shjips a Moon Duo), rozhodně má smysl se po ní podívat. Tenhle chlápek ví, co je dobrý. No a právě díky němu jsem poznal Angličany Hookworms a jejich aktuální desku The Hum.
Co mě na Hookworms zaujalo jako první? Jde o kapelu z Domino Records, a to rozhodně není žádná malá značka (mysli na Franz Ferdinand, Arctic Monkeys nebo The Kills). Dobře, přesně jde o nějaký sublabel Weird World. Ale stejně. Psychedelic kapely jsou zřejmě v kurzu natolik, že zajímají i větší hráče hudebního byznysu.
Za jednoduchým a vlastně dost odpudivým obalem (což ve výsledku hodnotím jako plus, hehe) se ukrývá celkem devět položek, co připomínají dravější a ostřejší verzi Wooden Shjips (zase ten Ripley) nebo Spacemen 3. Takže očekávejte muzikou jednoduchou jak žebřík, které stačí neúnavný motorik beat a pár do kola se opakujících tónů fuzzy kytar, přes které se přelejvá zvuk osmdesátkových syntezátorů a samplů. Hookworms si chytře vybírají to nejzkouřenější z 60. i 80. let a já jim to teda žeru i s navijákem. Od jiných space kapel ovšem Hookworms odlišuje zpěv, který dokáže posluchače zostra profackovat jako třeba v úvodní The Impasse nebo ve čtvrté Radio Tokyo. Dlouho jsem si na ten jedovatý projev nemohl zvyknout, na druhou stranu díky němu poznám kapelu mezi tisíci.
Ve třech skladbách s minimalistickým označením IV, V a VI ovšem zpěv nehledejte. Jde o jakési minimalistické drone předěly mezi písněmi. Nevím, jestli to nebylo jen nouzové řešení k naplnění stopáže velké desky. Ale vlastně je mi docela sympatické, že se nechtějí posluchačům podbízet líbivými písničkami, místo toho do něj napumpují nemalou dávku hluku. To asi vysvětluje, proč kapela prohlásila, že Hookworms mají být hlavně zábava, nikdy ne byznys. Prostě si to budou dělat po svém, hlavně je to musí bavit. Tak to klobouk dolu.
O talentu vykřesat z minima prostředků totální hit se přesvědčíte v polovině desky v páté písni Beginners, kde kapela skvěle graduje atmosféru až do epochálního sborového refrénu někdy po čtvrté minutě. Tak právě tady chlápci vytvořili jeden z nejlepších hudebních momentů roku 2014. Máte-li zájem se s Hookworms seznámit, tady byste asi měli začít. Já si jdu The Hum sehnat na vinylu.
-------------------------------
Psáno pro web psychedelic.cz
Co mě na Hookworms zaujalo jako první? Jde o kapelu z Domino Records, a to rozhodně není žádná malá značka (mysli na Franz Ferdinand, Arctic Monkeys nebo The Kills). Dobře, přesně jde o nějaký sublabel Weird World. Ale stejně. Psychedelic kapely jsou zřejmě v kurzu natolik, že zajímají i větší hráče hudebního byznysu.
Za jednoduchým a vlastně dost odpudivým obalem (což ve výsledku hodnotím jako plus, hehe) se ukrývá celkem devět položek, co připomínají dravější a ostřejší verzi Wooden Shjips (zase ten Ripley) nebo Spacemen 3. Takže očekávejte muzikou jednoduchou jak žebřík, které stačí neúnavný motorik beat a pár do kola se opakujících tónů fuzzy kytar, přes které se přelejvá zvuk osmdesátkových syntezátorů a samplů. Hookworms si chytře vybírají to nejzkouřenější z 60. i 80. let a já jim to teda žeru i s navijákem. Od jiných space kapel ovšem Hookworms odlišuje zpěv, který dokáže posluchače zostra profackovat jako třeba v úvodní The Impasse nebo ve čtvrté Radio Tokyo. Dlouho jsem si na ten jedovatý projev nemohl zvyknout, na druhou stranu díky němu poznám kapelu mezi tisíci.
Ve třech skladbách s minimalistickým označením IV, V a VI ovšem zpěv nehledejte. Jde o jakési minimalistické drone předěly mezi písněmi. Nevím, jestli to nebylo jen nouzové řešení k naplnění stopáže velké desky. Ale vlastně je mi docela sympatické, že se nechtějí posluchačům podbízet líbivými písničkami, místo toho do něj napumpují nemalou dávku hluku. To asi vysvětluje, proč kapela prohlásila, že Hookworms mají být hlavně zábava, nikdy ne byznys. Prostě si to budou dělat po svém, hlavně je to musí bavit. Tak to klobouk dolu.
O talentu vykřesat z minima prostředků totální hit se přesvědčíte v polovině desky v páté písni Beginners, kde kapela skvěle graduje atmosféru až do epochálního sborového refrénu někdy po čtvrté minutě. Tak právě tady chlápci vytvořili jeden z nejlepších hudebních momentů roku 2014. Máte-li zájem se s Hookworms seznámit, tady byste asi měli začít. Já si jdu The Hum sehnat na vinylu.
-------------------------------
Psáno pro web psychedelic.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat