Nezajímavý zapadákov, neustálé horko a všude okolo jen poušť. To je ve zkratce Palm Desert. Podobných měst najdete v Kalifornii spoustu. Přesto zrovna zde byla napsána jedna zásadní kapitola rockové historie.
Na přelomu 80. a 90. let to tady skutečně žilo. Tamní undergroundová scéna, až příliš vzdálená aktuálním trendům z Los Angeles nebo San Diegu, produkovala obdivuhodné množství originálních kapel, pro které se časem vžilo označení desert rock. Osobitý mix hard rocku, blues, psychedelie, heavy metalu sežehnutý žhavým kalifornským sluncem se zrodil doslova a do písmene uprostřed pouště, kam všechny místní kapely vyrážely na mnohahodinové hudební orgie.
Je otázkou, kdo celý fenomén takzvaných „generator parties“ odstartoval. Rozhodně si ale můžeme být jistí, že nemalou roli v tom sehrál nezmar Mario Lalli, kterému se někdy říká praotec desert rocku. Tenhle korpulentní chlápek v polovině osmdesátých let hrál v prvních pouštních kapelách vůbec a výrazně tak ovlivnil hudební dění v Palm Desert nadlouho dopředu. Jeho první projekt nesl jméno Across The River. Právě u této kapely to všechno začalo.
Přesný start Across The River je zahalen tajemstvím (nebo se spíš ukrývá v mlžném alkoholově drogovém oparu). Prameny se však většinou shodují na letopočtu 1984. Z dnešního pohledu se zde sešla bez debat legendární sestava: Mario Lalli (Yawning Man, Fatso Jetson, Ten East atd.), Scott Reeder (The Obsessed, Kyuss, Nebula), Alfredo Hernandez (Kyuss, Yawning Man) a Mark Henderson. „Byli jsme silně ovlivněni kapelami jako Mountain, Black Sabbath, Budgie, Motorhead, Hawkwind, ale taky zvukem hardcore/punku a kapel typu Black Flag nebo DOA. Psal se rok 1984 a nikdo v našem věku nehrál jako my,“ popisoval později Lalli.
Across The River přišli s něčím, co v tehdejší době nebylo zrovna in. Protože žádná stoner scéna ještě neexistovala, koncertovali s punkovými kapelami z SST, labelu kytaristy Black Flag Grega Ginna. Ostatně v podobné pozici byl tehdy i Wino s The Obsessed a Saint Vitus. „V týhle scéně jsme se cítili dost mimo, ale lidi to celkem brali, pankáči i metalisti měli určité pochopení pro naši alternativu, kterou bylo těžké vůbec někam zařadit,“ vzpomínal Lalli. Určitě i z nedostatku koncertních příležitostí kapela velmi často vyrážela na nekonečné jamy a zároveň divoké party doprostřed party.
Každopádně Across The River moc koncertů odehrát nestihli. Kapela zanikla pravděpodobně v roce 1986. V tom samém roce totiž vznikli Yawning Man, kde se angažovali dva členové Across The River. Je proto celkem jisté, že Across The River skončili právě v této době. Nezanechali po sobě žádnou oficiální nahrávku. Při delším pátrání lze narazit na informaci, že kapela plánovala vydat na značce SST debutovou desku. Album s pracovním názvem Live At County Line ale nakonec nevzniklo. Údajně se však dochoval bootleg, který je ale k nenalezení.
Víc se toho o kapele nedá zjistit. Na jedno však pamětníci jejich koncertů nezapomněli dodneška. Internet je plný historek tom, jak Across The River na své koncerty brali vosí hnízda, která pak umisťovali kolem pódia. Šlo o svérázné testování publika – kdo vytrval i přes nebezpečí vosího bodnutí, ten prokázal skutečnou oddanost kapele. „Jo, využívali jsme na koncertech i chřestýše, pukavce, slzný plyn. Chtěli jsme zjistit, kdo jsou naši real fans,“ okomentoval to suše Lalli.
Součástí tohoto seriálu by měla být rubrika ve stylu „album, které byste měli znát“. V tomto případě ale budeme muset udělat výjimku. Across The River žádnou desku nemají, nejčastěji na internetu objevíte jejich jedinou píseň „N.O.“ z nevydaného dema z roku 1986. Jasně, přesně tenhle song oživili Kyuss o osm let později na desce Welcome To Sky Valley.
Napsáno pro magazín Poplab, který nikdy nevyšel.
Na přelomu 80. a 90. let to tady skutečně žilo. Tamní undergroundová scéna, až příliš vzdálená aktuálním trendům z Los Angeles nebo San Diegu, produkovala obdivuhodné množství originálních kapel, pro které se časem vžilo označení desert rock. Osobitý mix hard rocku, blues, psychedelie, heavy metalu sežehnutý žhavým kalifornským sluncem se zrodil doslova a do písmene uprostřed pouště, kam všechny místní kapely vyrážely na mnohahodinové hudební orgie.
Je otázkou, kdo celý fenomén takzvaných „generator parties“ odstartoval. Rozhodně si ale můžeme být jistí, že nemalou roli v tom sehrál nezmar Mario Lalli, kterému se někdy říká praotec desert rocku. Tenhle korpulentní chlápek v polovině osmdesátých let hrál v prvních pouštních kapelách vůbec a výrazně tak ovlivnil hudební dění v Palm Desert nadlouho dopředu. Jeho první projekt nesl jméno Across The River. Právě u této kapely to všechno začalo.
Across The River přišli s něčím, co v tehdejší době nebylo zrovna in. Protože žádná stoner scéna ještě neexistovala, koncertovali s punkovými kapelami z SST, labelu kytaristy Black Flag Grega Ginna. Ostatně v podobné pozici byl tehdy i Wino s The Obsessed a Saint Vitus. „V týhle scéně jsme se cítili dost mimo, ale lidi to celkem brali, pankáči i metalisti měli určité pochopení pro naši alternativu, kterou bylo těžké vůbec někam zařadit,“ vzpomínal Lalli. Určitě i z nedostatku koncertních příležitostí kapela velmi často vyrážela na nekonečné jamy a zároveň divoké party doprostřed party.
Každopádně Across The River moc koncertů odehrát nestihli. Kapela zanikla pravděpodobně v roce 1986. V tom samém roce totiž vznikli Yawning Man, kde se angažovali dva členové Across The River. Je proto celkem jisté, že Across The River skončili právě v této době. Nezanechali po sobě žádnou oficiální nahrávku. Při delším pátrání lze narazit na informaci, že kapela plánovala vydat na značce SST debutovou desku. Album s pracovním názvem Live At County Line ale nakonec nevzniklo. Údajně se však dochoval bootleg, který je ale k nenalezení.
Součástí tohoto seriálu by měla být rubrika ve stylu „album, které byste měli znát“. V tomto případě ale budeme muset udělat výjimku. Across The River žádnou desku nemají, nejčastěji na internetu objevíte jejich jedinou píseň „N.O.“ z nevydaného dema z roku 1986. Jasně, přesně tenhle song oživili Kyuss o osm let později na desce Welcome To Sky Valley.
Napsáno pro magazín Poplab, který nikdy nevyšel.
