úterý 4. února 2014

Smoke Fairies - Blood Speaks (2012)

Představte si to. Devadesátky pomalu končej a uprostřed zapadákova v Anglii dvě kamarádky Katherine Blamire a Jessica Davies sní o tom, že jednou opustí rodný město a objeví vysněný svět Ameriky. Kdyby tak věděly, že v roce 2010 se jejich sny začnou realizovat založením kapely Smoke Fairies. Díky kapele teď žijí střídavě v New Orleans a Vancouveru, jezdí a hrají po celém světě a nahrávají s Jackem Whitem. Not bad, huh?

Je to hotovej pohádkovej příběh. K pohádce nemá daleko ani samotná hudba Smoke Fairies. Můj osobní favorit je deska Blood Speaks. Když se potřebuju zastavit a zklidnit, když potřebuju vypnout, ale zároveň mám chuť NĚCO poslouchat, pustím si Smoke Fairies.

Smoke Fairies jsou osobitá folkařina načichlá odérem 60. let a garážový muziky. Pravda, na Blood Speaks se zas toho tolik neodehrává. Chápu to jako záměr - jakmile jednou narazíš na zlatou žílu nosnýho motivu, není třeba kopat jinde, no ne?! V jednoduchosti jsou SF tak krásný. Zúčastněný muzikantky vědí, jak melodie rozvíjet, jak pracovat s dynamikou a hlavně jak své klidné písně prošpikovat spoustou nenápadných aranží, které atmosféru vygradují a nenarušují.





Smoke Fairies naplňujou přesně ten koncept, který je mým cílem i ve vlastní kapele: na první poslech slyšíte obyčejnou píseň jen tak hozenou do placu, ale ve skutečnosti se za tím skrývá soustava do detailů promyšlených muzikantských tahů. Well done!