Občas hledám na internetu zmínky o vlastní kapele Rest In Haste. Jo, občas to dělám. Zajímalo mě v jakejch souvislostech se o naší kapele píše. Zajímá mě mediální obraz. Nepřičítal bych to vlastnímu egu, spíš profesní deformaci. Co se o nás vlastně píše? Ehm, skoro vůbec nic...což je ve finále vlastně úplně jedno :-)
Každopádně díky takovému hledání jsem teď narazil na blog kapely Los Disidentes Del Sucio Motel, kterým jsme dělali koncert v květnu v Poděbradech. Kapela byla ze Štrasburku (myslim), takže celý čtení bylo francouzsky, ale nějak jsem to přelouskal. Kapely se přímo na koncertě, kterej děláš, obvykle tváří, jako že jsou vděčný za koncert a že je všechno v pohodě, ale na vlastním blogu (kor ve vlastním jazyce) budou přece jenom o ždibeček upřímnější. Přesně to se taky stalo v tomhle případě.
Během samotnýho květnovýho večera proběhlo vše v cajku. Byli vděčný za jídlo, nerozházela je nižší návštěvnost (co si budeme povídat, v Poděbradech to zas tak nefrčí) a za těch pár peněz byli taky vděčný. Na blogu ovšem popisovali samotnej klub jako díru, kde ani nebyly pořádný světla pro pořádnou šou. A pak taky, že dostali k večeři boršč (odkdy je sója s cuketama boršč?!), ale že ten byl docela ucházející. Taky tam popisovali, jak se cítili strašně demotivovaný tím, že budou hrát pro tak málo lidí. Do toho musím vstoupit, že těch pár platicích rozjelo takovou divokou šou, že jsem to dlouho neviděl a kapela by za to mohla bejt jenom ráda. Nakonec byli zklamaní, že dostali 30 eur. Že hrajou 1500 kilometrů od domova, aby hráli v mizerný díře uprostřed Česka a dostali za to tři pětky. Odůvodnili to slabou českou měnou a místní chudobou. Nakonec padla řečnická otázka, jestli jim to vlastně stojí za to.
Tímto tento příběh ukončíme.
Rád bych se k tomu vyjádřil:
Souhlasím, že 30 euro není žádná sláva a sám se za to velmi stydím, ale bylo to uprostřed týdne v dni, kterej byl navíc obtesanej kurevsky zajímavejma akcema. Ta kapela sama nabídla doordeal s tím, že si hlavně chtějí zahrát. Že milujou prostě živý hraní (vocamcaď pocamcaď, ehm...) "Co se vybere, to se vybere, nemáme s tím problém. Lepší než den volna."
Především mám na srdci jednu věc: pokud si zmíněná kapela pokládá otázku, jestli jim to za to vůbec stojí, měla by se na hraní radši rovnou vysrat nebo hrát rádiovej popík pod dohledem chytrých hledačů talentů-loutek. Fakt. Už když padne taková otázka, musí být něco špatně. Nikdy by mě nenapadlo vypálit na evropský turné s představou, že na mě budou chodit lidi, že budou hrát v klubech s perfektním vybavením a ještě si v cizině přijdu na nějaký solidní šušně. Mít takový přehnaný očekávání vede nutně k drtivý srážce s krutou realitou.
Zmíněný kapele totiž nedochází něco, co já myslím chápu naprosto přesně. Je mi prostě jasný, že za hranicema na moji kapelu ale vůbec nikdo nečeká a že moje muzika bude nejspíš kdekomu u prdele, ale o to nejde. Díky obrovský hromadě kontaktů, který mám na lidi po celý Evropě, si můžu udělat parádní výlet, poznat spoustu nových lidí, sdílet s nimi (při dobrý vůli) podobný hudební vkus a užít si kupu srandy. Navíc si na chvíli můžu užít ten moment, kdy jsem 24 hodin denně obklopenej pouze muzikou a koncertama a vším, co je s tím spojený. To je přece naprosto suprovej stav, když můžeš utýct každodenní všednosti do světa muziky, nebo ne? Buď muziku miluješ a seš ochotnej kvůli ní snýst kdejakou nepřízeň, nebo se na to prostě vykašli. V tomhle ohledu jsem striktní, takže říkám, že mezi tím nic není. Přepočítávat takový momenty na prachy a počty návštěvníků je zaručená cesta pekel. Ber, nebo nech bejt...
EPILOG: Tuhle kapelu jsem vlastně ani neosloval, spíš jsem si ji nechal vnutit. "Udělej jim prosím tě koncert". Ale k poučení dobrá lekce. Trvalo to dlouho, ale myslím, že jsme si i díky takovejm chybám vypracovali styl a cit vybírat zajímavější kapely než dřív. Co takoví Red Fang? Bez debat o několik tříd "slavnější" kapela a přitom nohama pevně na zemi. Takový interpreti jsou inspirace...Kéž by takový byli všichni.
EPILOG 2: Ještě jsem se o tom bavil s jedním kamarádem. Správně poznamenal, že jsou důležitý kořeny. Pokud ta kapela pochází z punku, bude naprosto v pohodě. Pokud půjde o nějakou rockovou blbost, můžeš čekat hvězdy. Něco na tom bude...
Každopádně díky takovému hledání jsem teď narazil na blog kapely Los Disidentes Del Sucio Motel, kterým jsme dělali koncert v květnu v Poděbradech. Kapela byla ze Štrasburku (myslim), takže celý čtení bylo francouzsky, ale nějak jsem to přelouskal. Kapely se přímo na koncertě, kterej děláš, obvykle tváří, jako že jsou vděčný za koncert a že je všechno v pohodě, ale na vlastním blogu (kor ve vlastním jazyce) budou přece jenom o ždibeček upřímnější. Přesně to se taky stalo v tomhle případě.
Během samotnýho květnovýho večera proběhlo vše v cajku. Byli vděčný za jídlo, nerozházela je nižší návštěvnost (co si budeme povídat, v Poděbradech to zas tak nefrčí) a za těch pár peněz byli taky vděčný. Na blogu ovšem popisovali samotnej klub jako díru, kde ani nebyly pořádný světla pro pořádnou šou. A pak taky, že dostali k večeři boršč (odkdy je sója s cuketama boršč?!), ale že ten byl docela ucházející. Taky tam popisovali, jak se cítili strašně demotivovaný tím, že budou hrát pro tak málo lidí. Do toho musím vstoupit, že těch pár platicích rozjelo takovou divokou šou, že jsem to dlouho neviděl a kapela by za to mohla bejt jenom ráda. Nakonec byli zklamaní, že dostali 30 eur. Že hrajou 1500 kilometrů od domova, aby hráli v mizerný díře uprostřed Česka a dostali za to tři pětky. Odůvodnili to slabou českou měnou a místní chudobou. Nakonec padla řečnická otázka, jestli jim to vlastně stojí za to.
Tímto tento příběh ukončíme.
Rád bych se k tomu vyjádřil:
Souhlasím, že 30 euro není žádná sláva a sám se za to velmi stydím, ale bylo to uprostřed týdne v dni, kterej byl navíc obtesanej kurevsky zajímavejma akcema. Ta kapela sama nabídla doordeal s tím, že si hlavně chtějí zahrát. Že milujou prostě živý hraní (vocamcaď pocamcaď, ehm...) "Co se vybere, to se vybere, nemáme s tím problém. Lepší než den volna."
Především mám na srdci jednu věc: pokud si zmíněná kapela pokládá otázku, jestli jim to za to vůbec stojí, měla by se na hraní radši rovnou vysrat nebo hrát rádiovej popík pod dohledem chytrých hledačů talentů-loutek. Fakt. Už když padne taková otázka, musí být něco špatně. Nikdy by mě nenapadlo vypálit na evropský turné s představou, že na mě budou chodit lidi, že budou hrát v klubech s perfektním vybavením a ještě si v cizině přijdu na nějaký solidní šušně. Mít takový přehnaný očekávání vede nutně k drtivý srážce s krutou realitou.
Zmíněný kapele totiž nedochází něco, co já myslím chápu naprosto přesně. Je mi prostě jasný, že za hranicema na moji kapelu ale vůbec nikdo nečeká a že moje muzika bude nejspíš kdekomu u prdele, ale o to nejde. Díky obrovský hromadě kontaktů, který mám na lidi po celý Evropě, si můžu udělat parádní výlet, poznat spoustu nových lidí, sdílet s nimi (při dobrý vůli) podobný hudební vkus a užít si kupu srandy. Navíc si na chvíli můžu užít ten moment, kdy jsem 24 hodin denně obklopenej pouze muzikou a koncertama a vším, co je s tím spojený. To je přece naprosto suprovej stav, když můžeš utýct každodenní všednosti do světa muziky, nebo ne? Buď muziku miluješ a seš ochotnej kvůli ní snýst kdejakou nepřízeň, nebo se na to prostě vykašli. V tomhle ohledu jsem striktní, takže říkám, že mezi tím nic není. Přepočítávat takový momenty na prachy a počty návštěvníků je zaručená cesta pekel. Ber, nebo nech bejt...
EPILOG: Tuhle kapelu jsem vlastně ani neosloval, spíš jsem si ji nechal vnutit. "Udělej jim prosím tě koncert". Ale k poučení dobrá lekce. Trvalo to dlouho, ale myslím, že jsme si i díky takovejm chybám vypracovali styl a cit vybírat zajímavější kapely než dřív. Co takoví Red Fang? Bez debat o několik tříd "slavnější" kapela a přitom nohama pevně na zemi. Takový interpreti jsou inspirace...Kéž by takový byli všichni.
EPILOG 2: Ještě jsem se o tom bavil s jedním kamarádem. Správně poznamenal, že jsou důležitý kořeny. Pokud ta kapela pochází z punku, bude naprosto v pohodě. Pokud půjde o nějakou rockovou blbost, můžeš čekat hvězdy. Něco na tom bude...
